|
Osobnφ sobectvφ û rodn² otec podlosti.
Gorkij
|
|
| |
hereΦky
Nejsou Vßm jejich tvß°e pov∞domΘ?
|
|
DneÜnφ vybranß hesla:
|
 |
Vφtovß |
|
      |
Hana, *24.1.1914-å3.3.1987, Φeskß filmovß hereΦka; v letech 1933-1935 Φlenka OsvobozenΘho divadla, v letech 1940-1942 NovΘho divadla (O. NovΘho), v roce 1943 Uranie, v letech 1953-1959 Kabaretu u sv. TomßÜe v Praze aj. Dostala role v mnoha filmech (Penφze nebo ₧ivot, Batali≤n, NoΦnφ mot²l, è¥astnou cestu, Sobota, Pytlßkova schovanka).
Autor:
-red-
|
|
|
Chramostovß |
|
|
Vlasta, *17.11.1926 (Brno), Φeskß divadelnφ a filmovß hereΦka. V letech 1941-1945 vystudovala dramatickΘ odd∞lenφ stßtnφ konzervato°e v Brn∞. Po absolvovßnφ studiφ p∙sobila v brn∞nskΘm SvobodnΘm divadle, M∞stskΘm divadle v Olomouci a Stßtnφm divadle Brno. V obdobφ let 1950-1970 hrßla v pra₧skΘm Divadle na Vinohradech. Za normalizace nemohla svΘ povolßnφ vykonßvat. Pat°φ k signatß°∙m Charty 77, zalo₧ila a organizovala tzv. bytovΘ divadlo, divadlo provozovanΘ pro okruh nejbli₧Üφch p°ßtel v byt∞. Na ja°e 1989 byla podmφneΦn∞ odsouzena. V roce 1990 byla jmenovßna Φestnou Φlenkou Nßrodnφho divadla, od roku 1991 je Φlenkou stßlΘho souboru Nßrodnφho divadla. V roce 1998 obdr₧ela ╪ßd T. G. Masaryka. Vytvo°ila °adu filmov²ch rolφ, je rovn∞₧ autorkou velmi ·sp∞Ün²ch vlastnφch pam∞tφ.
Autor:
-JK-
|
|
|
Mandlovß |
|
|
Adina, *28.1.1910-å16.6.1991, Φeskß filmovß hereΦka. Zt∞les≥ovala typ kultivovanΘ mladΘ ₧eny z vyÜÜφ spoleΦnosti. Hrßla v komediφch (Äivot je pes, A¥ ₧ije nebo₧tφk!, Mravnost nade vÜe, Cech panen kutnohorsk²ch, Kristißn, DuchßΦek to za°φdφ, Katakomby), zejmΘna s H. Haasem, pozd∞ji i v psychologick²ch dramatech (Panenstvφ, Kouzeln² d∙m, NoΦnφ mot²l). Po roce 1945 ₧ila v zahraniΦφ, kde vydala pam∞ti Dneska u₧ se tomu sm∞ju.
Autor:
-PK-
|
|
|
èt∞pßnkovß |
|
|
Jana, *6.9.1934, Φeskß hereΦka; dcera Z. èt∞pßnka. V letech 1954-1959 byla Φlenkou V²chodoΦeskΘho divadla v Pardubicφch, v letech 1959-1971 Φlenkou Divadla S. K. Neumanna v Praze, od roku 1972 Divadla na Vinohradech. Z rolφ divadelnφch vybφrßme princeznu Turandot (C. Gozzi), Roxanu (E. Rostand, Cyrano z Bergeraku), doktorku (J. Jφlek, Silvestr). Z televiznφch film∙, v nich hrßla uve∩me alespo≥ Nemocnici na kraji m∞sta, Zßruku.
Autor:
-red-
|
|
|
Baarovß |
|
 |
Lφda, *7.9.1914-å27.10.2000 (Salzburg), Φeskß filmovß hereΦka, vlastnφm jmΘnem Ludmila Babkovß. Hrßla ve filmech p°edvßleΦn²ch a vßleΦn²ch, po 2. sv∞tovΘ vßlce odeÜla do zahraniΦφ, kde pokraΦovala ve svΘ hereckΘ kariΘ°e - filmovΘ i divadelnφ; hrßla i ve Felliniho filmech. Relativn∞ pozdnφ man₧elstvφ uzav°ela se salcbursk²m lΘka°em doc. Kurtem Lundwallem, kter² se narodil v rodin∞ n∞meckΘho stavitele v Opav∞; i na n∞j vzpomφnß ve sv²ch pam∞tech Äivota sladkΘ ho°kosti. Poslednφ nezanedbatelnou etapu svΘho ₧ivota pro₧ila Lφda Baarovß prßv∞ v Salcburku.
╚eskΘ filmy, v nich₧ hrßla, jsou: LelφΦek ve slu₧bßch Sherlocka Holmese, Funebrßk, OkΘnko, Madla z cihelny, Svatba v r∙₧φch, PokuÜenφ panφ Antonie, Zlatß Kate°ina, èvadlenky, LidΘ na k°e, Panenstvφ, Cech panen Kutnohorsk²ch, Dφvka v modrΘm, OhnivΘ lΘto, Artur a Leont²na, PaliΦova dcera, Maskovanß milenka, Za tich²ch nocφ, Turbφna. Ze zahraniΦnφch film∙ p°ipome≥me nap°. tyto: Barkarola, Hodina pokuÜenφ, Zrßdce, Netop²r, VeΦer v ope°e, PruskΘ p°φb∞hy lßsky, HrßΦ, Peka°ka, Ti conosco Mascerina, Nosoro₧ec, Kn∞₧sk² klobouk, Raps≤die krve, DarmoÜlapovΘ.
Autor:
-TK-
Souvisejφcφ odkazy:
Strßnky Lφdy BaarovΘ -
|
|
|
|
|
 |
|